James Barclay - Zloděj úsvitu
Říkají si Havrani a jsou to nejlepší žoldáci v okolí. Co se ale stane, když někteří z jejich druhů zemřou a mág, který v tom všem má prsty, jim nabídne obrovské bohatství, s nímž by si vystačili až do smrti? Dokážou ukořistit všechny artefakty, aby vyvolali děsivé kouzlo - Zloděje úsvitu - a zachránili tak svou zemi, Balaiu?
Havrani je skupina elitních žoldáků, která striktně dodržuje daná pravidla. Jedním z nich by mohlo být "Nikdy nepomáhej mágovi". Avšak pravidla jsou tu hlavně proto, aby se porušovala. Vždy byla a určitě budou. A ani ve Zloději úsvitu není porušení pravidel výjimkou. Přeci jen, pomyšlení na bohatství, ze kterého Havrani dokážou žít až do konce svých životů…
Hlavními aktéry příběhu jsou mágové čtyř rozdílných univerzit - Xetesku, Dordoveru, Lysternu a Julatsy - a Havrani spolu s barony Černoostnem a Gressem, představující neutrální složky. Vše se točí okolo těchto vyjmenovaných, zejména Havranů, kteří nyní pracují pro Densera, mága z Xetesku. Jejich úkolem je vyhledat všechny magické artefakty, které mají moc vytvořit kouzlo nazvané Zloděj úsvitu. Děje se tak kvůli stále větší expanzi barbarů Wesů a jejich Černokněžných pánů do světa Balaia.
James Barclay přichází s překvapivým přístupem, co se týče hrdinů a jejich života a smrti. Jsme svědky docela velkého počtu úmrtí, až zbude pár hlavních vyvolených, kteří čtenáře obšťastňují po celý zbytek knihy. Autorův styl "pozabíjím kohokoli, koho budu mít zrovna po ruce, kdekoli a při jakékoli příležitosti" příběh dost rozvíří a vytváří tak tlak jak na přeživší, tak na čtenáře. Přináší v této době něco, čeho je tu v nově vydaných fantasy málo. Jak vidno, Barclay se toho opravdu nebojí a má na to pozabíjet snad všechny a libovolným způsobem.
Máme tu čtyři zásadní dějové linky. První se zaobírá samotnými Havrany s Denserem a jejich strastmi při výpravě za artefakty, druhou je detailní pohled na schůze vyslanců všech čtyř univerzit a projednávání případného spojenectví. Ve třetí se nám dostává pohledu na výslech unesené Erienny. Při čtení čtvrté se podíváme na barony Černoostna a Gresse, kteří plánují ochránit Balaiu proti Wesům a Černokněžným pánům. V knize jsou též menší odbočky, nedostává se jim sice takové pozornosti, ale jsou úzce spjaté s již zmíněnými dějovými linkami.
Zloděj úsvitu je povedené dílo a zcela jistě by si zasloužilo, aby autor využil veškerý potenciál, který skýtá. Zdá se totiž, jako by se Barclay při psaní mírně držel zpátky a nedal do toho úplně vše. Kniha je tak ve výsledku přímočařejší a předvídatelnější, než se zpočátku zdálo.
Velice dobrým příkladem uvedeného může být osobnost jednoho z Havranů, Hirada. Ten je od úplného začátku, kdy potká Densera a začne k němu chovat zášť, převážně cynický. Svou úlohu vrchního cynika plní více než výborně, to se musí nechat, ale když je tomu tak po celou dobu příběhu, je to převážně na škodu, a hlavně je to monotónní.
S tím souvisí i určitá logika příběhu. Pokud jsou Havrani elitní žoldáci a za posledních několik let přišli jen o pár lidí, proč zrovna teď, v tak krátkém úseku, jich umírá tolik? Takové situace (nebo alespoň jim podobné) určitě nastaly již dříve. Je to tedy obrovský skok a může se to zdát nelogické.
Příběh má Barclay promyšlený, zdá se však, jako kdyby systém kouzlení převzal z jakékoli fantasy hry. Výrazy jako "seslala Neviditelnost" můžou lecjakého čtenáře přimrazit na místě s očima vykulenýma. Je vážně škoda, že si autor v tomto alespoň nezkusil pohrát s myšlenkou vytvoření něčeho originálního.
Název: Zloděj úsvitu
Autor: James Barclay
Série: Kroniky Havranů #1
Originál: Goliancz, 1999
Česko: Fantom Print, 2012
Formát: 400 stran, hardback
Překlad: Jan Kovář
Obálka: Raymond Swanland
Tagy: Fantasy
> K NALEZENÍ: Fantasya
> ZDROJ(E): Fantom Print (obálka)
> NAPSÁNO PRO WEB: Fantasya
> RECENZNÍ VÝTISK: Za recenzní výtisk pro napsání recenze pro web Fantasya děkuji nakladatelství Fantom Print.