Tite Kubo se do toho v Bleachi 2 opřel. A není to tak hezké, jako Rukia na obálce
Legendární manga Bleach se v českém vydání objevila v podobě dalšího dílu, který příznivce komiksů ve východním stylu nepochybně potěší a zahřeje u srdce. A to nejenom díky tomu, že se tento fenomén vydává v češtině (i to je však důvod ke skákání do vzduchu radostí), ale také proto, že příběh začíná nabírat obrátky.
Ičigo má již na kontě jednoho zabitého hollow, ale práci je nutné vykonávat zodpovědně, a tudíž je naprosto zřejmé, že v blízké budoucnosti dojde ještě k mnoha bojům, které bude potřeba vyhrát. A protože chlapec nevykonává obyčejnou práci jako třeba kominíci nebo učitelé, ale žije jako sběratel duší, problémy se dostavují celkem často. A další z nich přijde vcelku brzo, dá se říci ihned.
Tentokrát je do souboje zapleten i Jasutora Sado, neboli Chad, jak mu všichni říkají, s jeho záhadným společníkem papouškem. I zde však platí heslo: není papoušek jako papoušek. A aby toho nebylo málo a bylo to pořádně šílené čtení, jak se na Bleach sluší a patří, tak dojde při nakupování duševních pilulek pro Ičiga k problému. Ty Rukia koupila, aby Ičigo mohl dostat svoji duši z těla ven bez její pomoci. Co se však může stát, když Rukia obdržela duševní pilulky z vadné zásilky?
Další pokračování jednoho velkého kultu, při jehož čtení se lidé nesmírně pobaví a zároveň uspokojí své potřeby po násilí, krvi, urážlivých hláškách vyřčených s jasným úmyslem rozzuřit protivníka na nejvyšší míru a v neposlední řadě i po emocích. Tahle bláznivá jízda, kdy si při čtení v mnohých místech člověk připadá pod vlivem nějakých psychotropních látek, začíná v bodě A a v bodě B rychlostí blesku končí.
Bleach, tentokrát s názvem Goodbye Parakeet, Goodbye My Sista, se jeví jako nanejvýš vhodná odpočinková četba, když není co číst a máte chuť se unášet světem plným podivností a rychlých zvratů. Objevují se zde různé typy pasáží, které střídají jedna druhou - ze začátku to může být nelítostný boj, který se náhle promění v komickou situaci, jež se následně změní ve vážnou. Příběh jezdí jako na horské dráze, kdy čtenářům Tite Kubo ve správném poměru předkládal pokaždé to, co zrovna chce.
Bleach staví na dvou základních prvcích, a to jsou akčnost a vtip. Autor je zvládá korigovat svými kresbami bravurně a teoreticky by nemusel nic dalšího přimíchávat. Kde by ale nyní tato série byla, kdyby se zakládala pouze na nesmyslných a dlouhotrvajících "rubačkách" a do toho by se vklínily vtipné momenty? Oproti předchozímu dílu není Bleach 2 již tak pomalý, ba naopak, akce přibývá a stoupá strmě vzhůru. Čtenáři prakticky hned na začátku zhltnou souboj mezi Ičigem a hollow a jede se dál a dál.
Snad jedinou výtkou může být místy až přílišná přehnanost některých scén, kdy Tite Kubo jde - zejména v těch typicky vtipných situacích - do extrémů a snaží se to tam narvat za každou cenu, i když by někteří nemuseli takovému druhu humoru rozumět.
Je však třeba uznat, že sérii autor rozběhl opravdu dobře, a pokud s takovýmto tempem (i když za rychlejší by se bezpochyby nikdo nezlobil) zvládne čtenáře uvádět do varu při čtení každého dílu, zaslouží si obdiv a poklonu.
Název: Goodbye Parakeet, Goodbye My Sista
Autor: Tite Kubo
Série: Bleach #2
Originál: Shueisha, 2002
Česko: Crew, 2012
Formát: 192 stran, paperback
Překlad: Anna Křivánková
Obálka: Tite Kubo
> K NALEZENÍ: Fantasya
> ZDROJ(E): Comicspoint (obálka)
> NAPSÁNO PRO WEB: Fantasya
> RECENZNÍ VÝTISK: Za recenzní výtisk pro napsání recenze pro web Fantasya děkuji nakladatelství Crew.