Motýlí dům, jehož návštěvou se vše zamotá
Nakladatelství Moba přináší další severskou detektivku. Tentokrát se jedná spíše o pořádný kriminalistický thriller, který má rozhodně lidem co nabídnout. Motýlí dům totiž přesvědčuje, že seveřané nejsou jen obehrané desky a mohou stále překvapovat.
Stina Forssová se vrací do své rodné země a nemá z toho nijak dobrý pocit. Zvlášť, když jí čekají napjaté chvíle v rodinném prostředí a jeden zapeklitý případ, které se ujímá společně se svou šéfovou Ingrid Nyströmovou. Vášnivý chovatel motýlů – Balthasar Melchior Frost – je totiž ve svém domě nalezen mrtev. Zprvu považují smrt tohoto muže za sebevraždu, ale záhy podle určitých stop zjišťují, že se nejspíše jednalo o chladnokrevnou vraždu.
Motiv je však neznámý. A jen pomalu se Forssová s Nyströmovou dobírají k dalším vodítkům, jež je mají přivést na správnou cestu za pachatelem. Jenže teprve v průběhu vyšetřování zjišťují, že Balthasar Melchior Frost není zrovna člověk, za kterého se vydával.
Klubko, které se těžko rozplétá
Motýlí dům je a zároveň i není typickou severskou detektivkou. Kniha oplývá hezky vystavěnou zápletkou a typicky hutnou atmosférou, která dokáže velmi dobře čtenáře vtáhnout do děje. Tomu hodně pomáhá švédské prostředí a samotný typ případu, jež hlavní představitelky řeší. Autorská dvojce Roman Voosen a Kerstin Signe Danielsson však dokazují, že nechtějí lidem přinést „pouhou“ severskou detektivku, ale že ji chtějí zároveň ozvláštnit a obohatit.
To se jim podařilo. Čtenář tak od Motýlí domu nemůže čekat přímou dějovou linii, spoustu akce a rychlé vyřešení případu. Je tomu právě naopak. Dějové linky kličkují, proplétají se a vytvářejí tak spletenec, v němž se na začátku nevyzná téměř nikdo. Avšak čekání přinese kýžené ovoce, chce to ale trpělivost a věřit autorům. Ti se čtenářovi odmění propracovaným příběhem, který se s každou další stránkou blíží k rozřešení komplikovaného případu.
Motýlí dům není čistě jen detektivka, ale dala by se zařadit spíše do sekce kriminálních thrillerů právě pro svou chvílemi mrazící atmosféru. Příběh je tedy velmi příjemným mixem klasické detektivky, thrilleru a psychologického románu, který nakonec zůstává směsí, jež musí většina ochutnat. A bude chutnat báječně.
Největším mínusem Motýlího domu je samotný začátek, který je nicneříkající, suchopárný a i přes to, co již bylo řečeno, chaotičtější, než by měl. Než autoři zatnou a dají se do popisování samotného vyšetřování, chvíli to trvá, což jim lze vyčítat, ale po přečtení celé knihy se tohle negativum bude čtenářovi jevit jako nepodstatné, tudíž jim to dokonce projde.
Pokud má člověk ze severské krimi načteno, nemusí se bát a může se v klidu začíst i do Motýlího domu, protože přináší něco kapku neotřelého. Na druhou stranu lze knihu doporučit i lidem, který se se žádnou severskou detektivkou dosud nesetkal, protože díky ní pozná její kouzlo.
Název: Motýlí dům
Autoři: Roman Voosen, Kerstin Signe Danielsson
Originál: Verlag Kiepenheuer & Witsch, 2012
Česko: Moba, 2014
Formát: 380 stran, hardback
Překlad: Eva Osinová
Obálka: Karol Lament
> RECENZNÍ VÝTISK: Za recenzní výtisk pro napsání recenze děkuji nakladatelství Moba.