Klasika mezi seveřany v audiu, to je první Wallander
V roce 2013 vydalo nakladatelství Host Vrahy bez tváře v českém překladu od Henninga Mankella, který se dá považovat za základ v oblasti autorů severských detektivek. Je tedy asi více než logické, že se OneHotBook rozhodlo o rok později tento příběh převést do audio podoby.
Zima/Wallander se blíží
Henning Mankell vytvořil postavu Kurta Wallandera na počátku 90. let a uvedl ho na literární půdu v díle Vrazi bez tváře. S tímto komisařem následně sepsal dalších 10 knih a proslavil se tak po celém světě. A přesto je s podivem, jakou podobu Vrazi bez tváře mají, jakožto spisovatelský debut.
Autor totiž přichází s drsným detektivním příběhem se silným sociálním přesahem. Lidé, kteří si užívají četbu detektivek staré školy mají s Vrahy bez tváře možnost si jeden takový užít, a to dokonce se sluchátkami v uších. Co se týče samotné detektivní linie, tu nelze považovat za něco extra, ale jedná o velmi solidní zápletku s pěkným základem. V kombinaci s osobním životem komisaře, který se s případem prolíná a zároveň s ním nemá moc co společného, se však z příběhu stává živější dílo. Autor využívá detailních popisů, které však vyznívají stroze a podtrhují tak surovost a drsnost místa, kde se příběh odehrává.
Autor totiž přichází s drsným detektivním příběhem se silným sociálním přesahem. Lidé, kteří si užívají četbu detektivek staré školy mají s Vrahy bez tváře možnost si jeden takový užít, a to dokonce se sluchátkami v uších. Co se týče samotné detektivní linie, tu nelze považovat za něco extra, ale jedná o velmi solidní zápletku s pěkným základem. V kombinaci s osobním životem komisaře, který se s případem prolíná a zároveň s ním nemá moc co společného, se však z příběhu stává živější dílo. Autor využívá detailních popisů, které však vyznívají stroze a podtrhují tak surovost a drsnost místa, kde se příběh odehrává.
Požitek z něj ale v tomto případě přináší hlavně OneHotBook v čele s Jiřím Vyorálkem, který se načtení drsného vypravěčského stylu zhostil na výbornou. Musím se přiznat, že jsem si musel na hlas Jiřího Vyorálka zprvu zvyknout. Nepasoval mi k Wallanderovi úplně přesně, ale jak minuty a následně i kapitoly ubíhaly, přišel jsem jeho dikci na chuť a nechal se příběhem unášet. Je totiž fakt, že se jeho mírně nakřáplý hlas k melancholickému Wallanderovi a surovému vyprávění hodí. Navíc s ním dokáže bez problémů pracovat a oddělit tak jednotlivé postavy od sebe, což vždy shledávám jako plus u každé audioknihy. Jedinou výtku bych měl k hudebním předělům, které dle mého zas tak moc k příběhu nepasují. Měl jsem představu ponuřejší melodie a klimbavějšího rytmu. Zvolený doprovod mi však až tolik s obsahem knihy nepasoval, což neznamená, že se mi nelíbil.
Pokud tedy člověk hledá detektivku, která vychází ze staré školy a má zároveň na sobě nestíratelnou nálepku "severská krimi", jsou Vrazi bez tváře tou pravou volbou.
