Druhý díl série Department 19 také přináší příběh o upírech, kteří chtějí ovládnout svět. Tedy spíše jen o jednom - Drákulovi. A o organizaci, která tu je o do toho, aby ho zastavila. Druhý díl je o několik desítek stránek delší než jeho předchůdce. A také kupodivu lepší.
Je to dvanáct týdnů, co se odehrály události na Lindifarne a Jamie, Larissa a Kate - ústřední trojice příběhu - se z nich stále vzpamatovávají. Zejména Jamie, který během této akce přišel o svého rádce Frankensteina, jenž mladíka zachránil před vlkodlakem. Chlapec tak sice zničil Alexandra Dumitresca, ale zároveň se musí vyrovnat se ztrátou přítele. Záhy také zjišťuje, že Drákula žije. Je slabý, ale žije a nabírá sílu k tomu, aby vyhladil lidi z povrchu zemského. Oddělení 19 má tak devadesát dní na to, aby Drákulu našlo a zneškodnilo. Po těchto devadesáti dnech už nebude nikomu pomoci.
Může být druhý díl lepší než ten první? Obvykle to tak nebývá, ale Department 19 je výjimka (potvrzující pravidlo) a musím uznat, že Vzpoura je opravdu lepší než první díl. Will Hill jakoby se otřepal, sebral jistotu a dupl na pedál. Hlavně proto je tedy druhý Department 19 vyspělejší a kvalitativně na výši. Svým způsobem je také celistvější, ucelenější.
Zdánlivě se to zdá jako prapodivná směs - upíři, Frankenstein, vědecké výzkumy, speciální oddělení pro boj s upíry, technické vymoženosti, romantika. Ale funguje to - stejně jako v prvním díle, tady však o něco víc. Po chvíli si to ani všechno neuvědomujete, jen čtete a hltáte stránku za stránkou, pohlceni příběhem. Přesně tak se to stalo mně. A nebýt toho, že jsem musel vystoupit z prostředku hromadné dopravy, četl bych s radostí dál.
Autora musím pochválit za to, že dokáže dost dobře napsat akční pasáže. U některých je velmi dobré pozorovat, jak prostoduše a přitom zajímavě vystavěné jsou. Prostoduchost Will Hill vyvažuje gore prvky. Utrhnout člověku hlavu až krev v proudu stříká okolo není problém. Díky těmto naturalistickým až přímo sadistickým popisům není kniha určena pro žádné třasořitky.
Stejně jako první díl, i tento má docela dost slabých míst. Prvním mínusem je délka, která v některých místech příběhu škodí - Will Hill Vzpouru natáhl víc, než bylo nutné, ale není to zas tak velký problém, jak by se mohlo zdát. Největší slabinou autora a potažmo celé knihy jsou dialogy. I přes skutečnost, že jsou hlavní hrdinové puberťáci, mezi sebou mluví jako děcka v šesté třídě. Jejich činy vůbec neodpovídají tomu, co říkají. To, co vypustí z pusy, je mnohdy nelogické a neodpovídající situaci, což knihu shazuje nejvíc.
