Poslední dobou mívám značný problém s pár věcmi. V první řadě vedu lítý boj s mojí sklerotickou pamětí a v té druhé pak přemýšlím, zda má či nemá cenu číst recenze knižních blogerů.
Rovnou zarazím ty choleriky a kverulanty, kteří by se měli ihned po těchto větách rozohnit a říct na mojí adresu pár nepěkných slov. Možná si je zasloužím. Ale chci podotknout, že to není tak, že bych nečetl vůbec žádné knižní recenze. Mám pár svých oblíbených blogerů, u nichž mám obrovskou jistotu za a) že máme v určité míře stejný vkus a můžu se tedy o názor daného člověka opřít, nebo b) že bloger má sice odlišný vkus, ale píše dobré recenze, ze kterých dozvím, zda by se i mně kniha (ne)líbila.
Dokonce si občas přečtu i nějakou recenzi od úplně neznámého blogera. A to je vlastně ta chyba... Proč? Dva docela velké odstavce popisující děj a zhruba tři větičky obsahující názor "recenzenta". O tomhle se vědělo a mluvilo vždy. I teď. Jenže, kru.Cipísek! Knižní blogosféra tu funguje v podobě, jakou známe teď, zhruba od roku 2010. A my nejsme schopní ji mít na nějaké rozumné úrovni? Kdy jsem já jakožto čtenář nucen hledat dobře píšící blogery jako jehlu v kupce sena? To je docela smutné.
U Cathy na blogu je nyní v seznamu knižních blogerů zapsáno cca 105 lidí. Seznam není určitě vůbec kompletní, doplňuje se a myslím, že o něm někteří blogeři ani neví. Dejme tomu, že nás tedy může být okolo dvou stovek.To už je celkem slušné číslo na to, aby když se dá aspoň části z nás nějaký titul, který je třeba zviditelnit, tak se mu díky tomu udělá celkem slušná propagace.
Pořád se musím ptát: Je tohle lenost blogerů nebo je na vině i nakladatelství, které recenzní výtisk blogerovi poskytne? Píšu tu recenzi pro sebe či mám za cíl někoho informovat, jak je ta kniha dobrá? Mám dojem, že spousta blogů je pouze velmi odfláknutý čtenářský deník připravovaný k maturitě, u níž by neměl šanci uspět.
Vím, že moje rozhořčení není jediné ani poslední. Nedávno tuhle podobnou věc řešil i Pavel z blogu Račí svět. Bohužel se mi po přečtení asi dvou jeho recenzí zdá, že i on spadá do škatulky "popsat děj, kniha se mi líbila, ahoj", což je smutné.
Co postrádám u většiny blogerských recenzí? Schopnost argumentace - důvody, proč se mi kniha líbila, co na ní bylo tak dobré či špatné. Zaráží mě také, jak jsou některé recenze fakt krátké, tudíž než se stihnu začíst, už dočítám poslední větu a o knize se nedozvím prakticky nic kromě toho, o čem je (což tak trochu můžu vydedukovat z anotace). To už je opravdu lepší si knihu rovnou přečíst.
Dá se s tím něco udělat? Těžko, když s tím nikdo nic neudělal tak dlouhou dobu, tak se s tím rozhodně jen tak nepohne ani teď. Tenhle blogový příspěvek beru jako další z výkřiků do tmy, co jen tak zapadnou, protože ti, kteří recenzují špatně, budou i přesto nadále dostávat recenzní výtisky a psát si svoje čtenářské deníky, které mě neosloví.
Třeba až uvidím padat hvězdu a budu si přát, aby se objevil někdo další schopný psát recenze... Třeba se moje přání splní.
47 komentářů
komentářůDíky za článek, poskytl mi možnost zamyšlení se :)
ReplyDost s ním souhlasím. Ona recenze vypadá třeba na první pohled docela dlouze, ale když se do ní začtu, najednou zjistím, že 3 nebo klidně 4 odstavce z 5 vlastně popisují jen děj knihy a k samotnému hodnocení se vztahuje až poslední nebohý odstaveček...
Já se přiznám, že to mám dost podobně. U svých recenzí o ději nepíšu vůbec, ale spíš se snažím popsat právě důvody, proč se mi daná kniha (ne)líbila a doufám, že se mi to snad i celkem daří. Já mám u recenzí hodně problém s tím, že každý píše o stejných knihách, takže když vyjde nějaký hodně propagovaný bestseller, vyrojí se na něj aspoň padesát recenzí (a aspoň polovina z nich je právě jen popsání děje). :) Docela mě to nutí se zamyslet nad tím, jak vlastně píšu já. :D
ReplyUpřímně mám pocit, že recenze celkově čte jen málo lidí. A po nějaké době mě i vcelku přestaly bavit psát - což o to, ani nevím, zda spadám do tvé kategorie "hodně děje, málo názoru" - a spíše mě chytly normální články. (Jako vážně články a ne rozbalovačky a podobně.) Přičemž upřímně - někteří knižní blogeři se dle mého dopouštějí horších věcích než takovýchto recenzí. Ale zase... Tak je to všude. Všude jsou špatní a dobří a většinou se o těch dobrých příliš neví - ale zase, je mezi blogy někdo, kdo by je propagoval? A podle čeho je ten vlastně dobrý? Když se někdy koukám na jiné blogy, které mě osobně příliš nezaujmou, stejně zjistím, že mají čtenost, své návštěvníky a všechno - protože někdo je prostě čte. :)
ReplyJá mám problém dost s tím, že málokterý blogger píše recenze na knihy, které mě zajímají. Proto je nečtu já. A tím pádem se úspěšně vyhýbám právě tomuhle. Podle mě je na vině hlavně představa, že recenze je cosi jako delší čtenářský deník, tedy neznalost alespoň základu tohohle útvaru.
ReplyZajímavé k zamyšlení...souhlasím :)a stále se učím :)
ReplyNa druhou stranu si myslím, že psát krátké recenze není špatné, ale musí obsahovat vše, co od recenze potřebuji - zda a proč danou knihu (ne)číst. A to, že "recenze" obsahuje poslední odstavec se svým vlastním názorem, to je prostě špatně :)
ReplyJe to jen o tom, že každý ví, jak a co píše. Zda té recenzi věnuje dostatečný čas, aby byla informačně přínosná. Nebo jestli jí splácá během dvaceti minut a bere ji jako odškrtnutou položku ze seznamu :)
ReplyAno, to je pravda. Knižní recenze se obecně málo čtou. Právě i to byl jeden z důvodů, proč jsem tak dlouho nic nenapsal. Nečtu vyloženě mainstramové věci, a proto moje recenze čte jen malá skupina lidí. Normálně tematické články jsou asi nejlepší. I když největší úspěch samozřejmě slaví unboxingy a chvástačky, které jsou skoro o ničem. Je to paradoxní, ale je to tak :D :)
ReplyTo je druhá věc. Já osobně jsem se s tím naštěstí nesetkal, protože čtu od všeho trochu a mám zájem o různé typy knih. A jak vlastně lidi přesvědčit, že recenze není delší čtenářský deník? Jde udělat nějakou osvětu? Podle mě ne :)
ReplyKaždý si může sáhnout do svědomí a zeptat se sám sebe, jak dobře asi píše. A je jen dobře, že se člověk má pořád co učit :)
ReplyTak nějak souhlasím, recenze čtu málo, protože tady není nikdo kdo by psal tak, aby mě jeho recenze zaujala a pokud jsou zde dobří recenzenti tak bohužel čtou jiný žánr než já. Sama mám s recenzemi potíže, protože mám nutkavou potřebu zdůvodnit co se mi na té knize nelíbilo a sklouznu do kritiky :D I když ve finále kniha zas tak hrozná nebyla :D. Unboxingy a nákupy jsem nepochopila nikdy a už vůbec ne, proč mají tak velkou sledovanost. Přece o těch knihách budu psát samostatné recenze, takže proč postovat zalepený obálky a balíky.
ReplyAhoj, musím souhlasit. Navíc mám taky problém najít někoho, kdo by měl stejný nebo podobný vkus na knihy, jako mám já. Myslím, že je to hlavně problém nízkého věku většiny blogerek. Stejně tak způsob, jakým recenze píšou (a to nemluvím o unboxingách, chvástačkách apod.) Chybí tady originalita a jakási vyspělost. Snad to přijde časem. Určitě uvítám tipy na zajímavé (a pokud možno dospělé) knižní blogery. Zoufale sháním někoho, koho by mě bavilo číst pravidelně. Já sama se psát recenze zatím učím, proto se ráda nechám inspirovat. Hanka
ReplyNad velkou čteností unboxingů jsem si taky dlouho lámala hlavu. Zřejmě je to jen obyčejná lidská zvědavost. Typu: co si kdo koupil, jak má zařízenej byt, jakou používá kosmetiku apod. Lidi zkrátka mají rádi "šmírovací" články, videa apod. Je v tom cosi zvráceného :) I když informační hodnotu to má nulovou.
ReplyMůžu se zeptat jaké knižní blogy sledujes? Poslední dobou se snažím najít nějaké kvalitnější a moc se mi nedaří. Je to přesně jak si psal, hledání jihly v kupce sena ;)
ReplyKonečně tu opět někdo uhodil hřebíček na hlavičku, a i když souhlasím, bohužel to nic nemění.
ReplyNa vině jsou jistou měrou nakladatelství, které poskytnou recenzní výtisk úplně každému, a danou recenzi pak stejně nečtou. Naše česká knižní blogosféra mi spíše připomíná soutěž založenou na tom, kolik recenzních výtisků tento měsíc získám a jestli jich budu mít nejvíce.
Zajímavý článek a musím s Tebou bohužel souhlasit. Myslím, že nakladatelství by mohla situaci značně změnit, pokud by si recenzenty vybírala opravdu pečlivě a neposílala recenzní výtisky lidem, u kterých je evidentní, že ani neví, co to vlastně recenze je a co má obsahovat. Díky odmítnutí by tito blogeři měli motivaci se zlepšovat a přemýšlet nad tím, co dělají špatně. Teď k tomu důvod nemají, recenzáky dostávají a budou si dále a dále psát své pseudo-recenze. Bohužel.
ReplyDobrý článek. Osobně mi ale u některých blogerů spíš vadí, když po jednom odstavci článku poznám, že tahle recenze byla odměněna recenzákem a že se autor přetrhne, aby byl co "nejobjektivnější" a neurazil nakladatele. Nebo když vidím, že daný bloger tak nějak nemá co říct, že ho psaní nebaví, že se ze sebe snaží vymáčknout otřepané fráze a strojené věty, aby v té recenzi vůbec něco bylo a on si za týden mohl napsat o další knihu.
ReplyJá se nedávno s pár blogery bavil o tom, kam spěje naše blogosféra a ve výsledku jsme se shodli na tom, že to moc hezký místo není. Podle mě tkví největší problém v tom, že se prostě roztrhl pytel s novými blogery a působí to tak, že to může dělat každý a samotná ,,recenze" dostala úplně jiný význam - děj a pak krátká óda o tom, jak překrásná knížka to byla. Mně hlavně přijde hnusný, když si to ti lidi napíšou, vychválí a netrvá jim to ani půlhodinu. Já píšu obvyklou recenzi klidně i hodiny tři, plus knížku dodatečně fotím. Člověka pak zamrzí, když se koukne na svoji práci a na práci někoho takového, kdo si libuje v knížkách zadarmo, s pěkným řádkem nakladatelů ke spolupráci. Článek super, ale pochybuju, že to někoho změní, ti lidi jsou prostě hloupí a budou si dělat co chtěj. A to je fakt smutný.
ReplyJá bych jiné blogery i četla, ale při psaní, čtení, maminkování a manželkování nějak nestíhám. Mám taky pár vytipovaných blogerů, kteří nepíšou děj. Nesnáším obsáhlé anotace prozrazující děj i na obálkách knih...ne tak pět odstavců, které zevrubně krok za krokem popisují hrdinovu cestu příběhem. Knihu už pak nemusím číst. A když něco takového vidím, přeskakuji děj...a přečtu si poslední odstavec.
ReplyDěkuji za pravdivý a odvážný článek sdílený do skupiny, kterou vlastně částečně kritizuješ. :-)
Vojto, jsem na tom úplně stejně, za necelý měsíc jsem přečetl 15 knih a z nich jsem nenašel ani jednu, na kterou by byla recenze. To jsem tak divný, že čtu něco jiného jak ostatní? :D
ReplyBloguji už dlouho, za tu dobu jsem si našla blogery, jejichž články a recenze čtu, protože vím, že se na jejich názor můžu spolehnout. V tomhle se s tebou shodnu. I když je fakt, že poslední dobou koukám spíš na recenze přímo na GoodReads, když se totiž chci do nějaké knihy pustit, jako první si ji vyhledám tam, abych si ji rovnou mohla hodit mezi čtené knížky, a většinou mrknu, co na ni říkají mí přátelé. :)
ReplyKe kvalitě recenzí či blogů obecně - nějakou dobu jsem se teď v blogerských kruzích nepohybovala, takže když jsem se o to zase začala zajímat, nestačila jsem se divit, kolik nových blogů se vyrojilo. A ještě víc v šoku jsem byla, když jsem viděla, kolik navázaných spolupracích kolikrát mají, i když podle té kvality bych to vůbec nečekala... Fakt je možné, že v tomhle směru by bylo řešení, kdyby si nakladatelství ty blogery lépe vybírala. Jenže pak by zase někteří mohli protestovat, že jim nikdo nedá šanci a bůh ví co ještě.
Co se týče těžkosti hledat dobré blogery - já mám pocit, že blogeři, kteří píší dobře, nemají tu potřebu se nikam vehementně cpát a sdílet své články všude možně. Zrovna dneska jsem třeba objevila strašně fajn blog, u kterého jsem nezaregistrovala, že by své články někde sdílel, jop. Někdo na sebe holt umí upozornit, někdo zase ne - někdo to sebevědomí má, někdo ne. S tím toho asi moc neuděláme.
Taky musím souhlasit s tím, že na to, jak dlouho knižní blogosféra existuje, jsem si vůbec nevšimla, že by se nějakým způsobem vyvíjela. Naopak mi přijde, že to s ní jde poněkud z kopce - spousta dobrých blogerů odpadla a k jejich náhradě moc nedošlo. :/
Jinak je super, jak vždycky dokážeš rozpoutat pořádnou diskuzi, na to máš talent a za to ti tleskám! :D :)
Já osobně píši kratší recenze, ale snažím se mluvit o všem, včetně formátu apod. Nemám ráda zbytečné tlachání o ničem. Těžko ale osobně posoudím, jak moje recenze působí na ostatní, ale pevně doufám, že mezi tebou zmiňované nepatřím. A co se týče otázky, kdo je na vině, je to samozřejmě bloger, pokud je na první pohled jasné, že recenze jsou odfláknuté. Stejně tak ale nese vinu i nakladatelství. Tím, že recenze nečtou a nedbají tak na jejich kvalitu pak nekvalitní blogeři akorát zabírají místo těm kvalitnějším, kterým by dané nakladatelství mohlo výtisk poskytnout. A, že recenzím nevěnují dostatečnou pozornost, o tom jsem se přesvědčila už xkrát.
ReplyAsi to bude v danou situaci trošku ironické, ale i tak budu ráda, když se podíváš ke mně na blog. Snad ti z toho nevyrazí na čele žíla vzteky :D. http://readerspublicdiary.blogspot.cz/
Zajímavá úvaha. :) Já se přiznám, že blogů mi denně proletí před očima tolik, že je fakt těžké vybrat těch pár, co se odlišují. Ale svoje oblíbence mám. Třeba Týnku z The Book Talk nebo Janču z What Jane Read... je pro mě hodně důležitý osobní názor, a přesně jak píšeš, argumentace - bloger musí napsat, PROČ ta kniha podle něj stojí/nestojí za přečtení, pokud je celá recenze jen o anotaci (ke všemu kolikrát zkopírované), nečtu. To o ničem není, od toho máme Databázi knih atp. a nepotřebujeme knižní blogery. Chci si z recenze odnést nějaké poznatky, třeba i něco málo o autorovi, historickém a literárním kontextu. Sama na tom svoje články stavím, snažím se čtenáře nějak obohatit, pokud mi za to autor a kniha stojí. A i pokud nestojí, čtenáři si zaslouží vědět i to, proč se mi dílo nelíbilo, proto na můj blog chodí. :) Prostě je potřeba ukázat, že mám nějaký názor a ten názor umět prodat. Ale o tom je vlastně psaní celkově - nejenom blogů. :)
ReplyTenhle typ článků je fajn, že vyvolá diskuzi, jenže mám pocit, že lamentování nad současným stavem české blogosféry stejně nemá moc smysl, když to nevede k nějaké změně. Kdo píše mizerné recenze a přesto dostává hromady recenzních výtisků v tom bude pokračovat a pokud jsou unboxingy apod. nejčtenější články, tak je blogeři prostě psát budou, jen aby si zvýšili návštěvnost blogu (jo, souhlasím, tyhle příspěvky jsou fakt o ničem). Podnět by zřejmě musel přijít od nakladatelství, jenže toho se zjevně nedočkáme...
ReplyJá osobně recenze čtu taky víceméně jen od pár lidí, které jsem objevila a píší dobré recenze a čtou knihy, které mi padnou do vkusu. Nejvíc mi vadí, když vyjde nová kniha a objeví se o ní asi padesátý článek s víceméně stejným textem, to pak člověka notně odradí.
Na druhou stranu se nabízí otázka, co je dobrá recenze a kdo ji vlastně bude číst, věřím, že pokud jde o např. knihu žánru young adult, se kterými se v poslední době roztrhl pytel, tak těžko čekat, že náctiletí ocení skvěle napsanou odbornou recenzi. Myslím, že právě jim stačí nějaký ten odstavec o ději a závěr, že se kniha líbila (samozřejmě existují i světlé výjimky).
Také je fakt, že psát dobrý blog je prostě těžké a náročné na čas. Ať už se jedná o design blogu, kvalitní články, fotografie... A ne každý je ochoten nebo schopen tomu tolik času věnovat, ale přesto si rád o knihách píše a sděluje své názory, jako třeba já :-D Ale zase nehoním recenzní výtisky a mám dostatek soudnosti, abych věděla, že je pořád co zlepšovat :-D
Máš pravdu, Vojto. Stydím se a pokusím se polepšit.
ReplyPřesně! Lidi mají prostě v povaze šmírovat a koukat na to, co si kdo pořídil a co komu přišlo. Právě proto jsou podle mě ty unboxingy tolik populární, i když jejich provedení mi ve velké míře přijde strašné :)
ReplyMáš pravdu. Velká spousta blogerek jsou slečny do dvaceti let, které prostě ve většině případů nemají na to, aby člověka oslnily velkou slovní zásobou a dobře sepsanou recenzí se vším všudy. A každý se musí učit, od toho ten blog taky je :)
ReplyVěřím, že u nakladatelství snad není primárním cílem jen rozesílat recenzáky se snahou, že se kniha chytne. Ale samozřejmě si myslím, že by nakladatelství měla zpřísnit pravidla, podle kterých si své recenzenty vybírá :)
ReplyNic než pravda. Blogeři zkrátka a jednoduše nemají motivaci, protože téměř vše dostávají na zlatém podnose. Stačí jen napsat žádost o spolupráci a pokud je člověk dostatečně aktivní, má ji téměř jistě zajištěnou. Není to tak u všech, ale vnímám to tak u velké většiny...
ReplyDalší problém blogerů - nejsou vůči autorovi a jeho dílu dostatečně kritičtí, i když se jim kniha nelíbila. I z důvodu, že by to mohlo znamenat ukončení spolupráce a stop zasílání recenzních výtisků. Ale ruku na srdce, ona i negativní reklama je reklama (a mnohdy o dost účinnější).
ReplyTenhle postoj zastávám i já. Knižní blogosféra stagnuje. Nehorázně. Téměř nikdo nepřichází s ničím novým, vše je o tom samém a funguje na stejné bázi. Člověka to rychle omrzí a za knižní blogosféru jako takovou zanevře, protože po chvíli nemá co nabídnout. I proto, že vidí jen jednoho člověka z dvaceti, který si na svých textech dává záležet.
ReplyKdyž je děj popsán ve stručnosti v pěti větách, je to úplně ideální. Ale potom už automaticky musí následovat samotné shrnutí, proč se mi kniha (ne)líbila a jaké ve mně vyvolala pocity. A když to bude napsané tak, že to bude mít hlavu a patu, budu spokojen :)
ReplyA honem!
ReplyS tím "padesátým článkem" je celkem problém, že se recenzují téměř výhradně novinky. A pokud mají blogeři spolupráci s daným nakladatelstvím nebo distributorem, kteří jim knihu pošlou, máme tu padesát recenzí na tu samou knihu. Jen o to víc zamrzí, když jsou ty recenze skoro na chlup stejné. V čem je asi chyba?
ReplyI pro mě je v recenzi to nejdůležitější, proč ta kniha stojí za to (ne)číst. Chci důvody, chci osobní pocity. A pokud je to člověk, u něhož vím, že jsme tak nějak naladěni na stejnou vlnu, dám na jeho názor. To je, co od knižní recenze chci. Jsou blogeři, kteří to takhle dělají, ale je jich bohužel málo :)
ReplyAhoj, díky za odkaz, určitě kouknu :)
ReplyTo je to, co mi chybělo - rozpoutat diskusi a zaujmout článkem. Jsem rád, že zrovna tenhle vyvolal takovouto diskusi. Přijde mi, že jak odešla starší vlna blogerů, tak ji nemá vyloženě kdo nahradit z té nové, protože u té se to jen hemží samými unboxingy a výplňovými články. Tak doufám, že sem tam najdu někoho, koho bude radost sledovat :)
ReplyJá můžu třeba rozhodně doporučit blog mých kolegyň z práce - List za listem. To je ukázka, že se to dá dělat fakt hezky :)
ReplySama jsem se zamyslela nad tím, jak recenze píšu já, ale musím říct, že s nimi jsem spokojená. Píšu je tak, jak nejlépe dovedu, časem je třeba budu schopná psát lepší, ale ani teď to podle mě stále není ta hrůza typu "dva odstavce o ději a kniha se mi líbila, čau".
ReplyJá se zkrátka držím mého seznamu oblíbených knižních blogů a na jiné nechodím. A tak mi to vyhovuje :).
Každý píše dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Kdo píše špatné recenze, tak ví, že se ho to týká a může se chytit za nos. Ti uvědomělejší se pak snaží s každou napsanou recenzí zlepšovat :)
ReplyJá bych řekla, že opravdu nejde ani tak o délku. Lidi, kteří recenzují knihy do novin a tak taky mají omezený prostor, ale jak jsi řekl, za ten omezený prostor přinesou víceméně nějakou argumentaci proč ano a proč ne... popřípadě když jsou sami zmatení tak z nich vypadne, co je podobné nebo nějaký žánr, typ knížek, podobný spisovatel... ale na to člověk musí mít pekelně široké rozhledy a jisté kořeny... ale když někdo louská jednu young adult za druhou, nepřemýšlí nad tím, tak pak to stojí za nic no... A pár postřehů... Hlavně třeba někteří blogeři si jsou schopní nahrabat i to, co je evidentně naprosto mimo jejich mísu a záběr třeba... když už si to člověk vezme, má si být toho vědom a přistupovat podle toho a ne že rozumím koni i koze... ale jako to funguje u všeho takhle, třeba i u muziky, kterou taky sleduji... A tam třeba ještě víc funguje argumentace, že kapela je slavná a poslouchá jí řada lidí, tak se prostě vůbec nekritizuje, i když to album stojí za nic ... z čehož je člověku ještě víc na nic než když ta recenze stojí za nic sama o sobě... obecně je to taky o tom, že recenzi na muziku pak člověk ani nedostane, protože podle labelu nebo kapely nakonec dost nechválí a neříká jen líbí a líbí... tak nakonec třeba je to problém přístupu na obou stranách... jak label tak vydavatel se chce hlavně propagovat a jedno jak... A musí to být hlavně všechno rychle.. což jde u té muziky třeba lépe než u knihy řeklo by se, ale nakonec když jsem pár takových věcí taky dělala a chtěla to dělat pořádně, tak u knihy list a tuna výpisků i se stranami a u alba tak nejměně 3 poslechy a to samé... A to se chce málokomu, kdo to nemá jako práci... :)
ReplyHm, zvláštní, vesmír se mi asi něco snaží naznačit.
ReplyPosledních několik měsíců přemýšlím nad tím, že bych znovu začala psát právě recenze, anžto jsem od nich před lety prchla s vědomím, že to tehdy nebylo "to pravé ořechové" (a stejně jsem se potřebovala naučit psát povídky).
Pak mi kamarádka postla odkaz na značně nepovedený blog jedné slovenské taky-recenzentky s drobným rýpnutím, že to přeci zvládnu mnohem lépe.
Teď ty s tímhle článkem.
A do toho opětovný dotaz z nakladatelství, zda bych nechtěla recenzní výtisk (protože proč ne, když už píšu články o psaní a vůbec se orientuji nejen ve Fandomu, že).
Tenhle článek jsem si pročetla už několikrát. Ani ne tak kvůli samotnému blogování (frekvence mých článků, které nepatří Triumvirátu, ale mým zájmům, je značně... no, jednou do roka se mi tam podaří něco napsat), jako spíš kvůli tématu recenze. Prozatím to vidím na zpracování samotného teoretického článku (co, proč, jak a proč případně ne), možná se časem odhodlám i k publikaci samotných recenzí. Stále však bude někde bokem viset ten otazník - nakolik je to dobrý text a nakolik jen "prostě článek o knížce", které většinou potkávám?
Díky za nahození tématu.
Ono psát čistě jen o jedné knize (nebo albu) bez zjevných souvislostí bývá dost často velmi krátkozraké. Vlastně by se to mohlo použít jako jedno z vodítek dobře napsané recezne - zda tam ten přesah je (třeba mezi řádky či drobnými zmínkami, většinou to stačí k rozpoznání), nebo zda má pisatel recenze na stole a v hlavě právě jen ten daný kus a nic víc.
ReplyJsou zkrátka recenze a recenze. Je-li místo, chuť a schopnosti se znalostmi a rozhledem, může se recenze pojmout v kontextu, ať už s vývojem autora, jeho světa, daného (sub)žánru nebo společnosti jako takové. Je-li však recenze limitovaná (místem, zájmem čtenářů - chci vědět, jestli koupit či ne atd.), je třeba volit, na co se dá větší důraz a co se upozadí či vypustí úplně.
Já třeba už tak nějak podvědomě vyhledávám recenze, které mi zároveň dají určitý vhled do toho, zda je kniha dobrá či špatná v porovnání s jinou autorovou knihou nebo jinou knihou v daném žánru. A to se u většiny blogerů nedočkám. Nemusí to tak dělat ve všech recenzích, ale někdy by to nezaškodilo :)
ReplyMyslím, že článek je v tomhle případě hodně dobrý nápad! :)
Reply