Malevil. Dnes již celkem kultovní post-apokalyptický román z pera francouzského spisovatele Roberta Merleho se dočkal audio podoby. Jenomže ne jen tak ledajaké. Vzalo si ho do parády hned celkem pětatřicet herců, kteří dali tomuto dílu jedinečnou patinu a propůjčili hlasy jednotlivým postavám v knize.
V sedmdesátých letech minulého století dochází ke katastrofě. Hlavní hrdina románu Emanuel Comte společně s dalšími svými přáteli je v době katastrofy ve sklepě svého hradu Malevil. Jméno románu je zvoleno velmi příhodně, neboť hrad Malevil je místem, kde se odehrává většina děje. Přeživší záhy zjišťují, že jsou v okolí s největší pravděpodobností jediní, kteří tuto katastrofu (podezření padá na lithiovou bombu) přežili.
Po prvotním úžasu a hlavně úděsu nad nastalou situací si všichni přeživší uvědomí, že je potřeba začít normálně žít - a tedy i přežít. Společně tak přemýšlí a plánují zaset a sklízet úrodu, hospodařit, provádět menší průzkumné výpravy a snažit se bojovat proti zprvu dost nepříznivě vypadající situaci. Jejich přesvědčení, že jsou jedinými, kdo katastrofu přežil, je záhy vyvráceno, když se setkávají s prvními lidmi. Jenže to ještě netuší, že je čeká daleko víc...
Malevil je v rámci post-apokalyptické literatury klasika a já velmi dlouho otálel, abych se s tímto dílem seznámil. Tahle dramatizace mi obrazně řečeno "vytrhla trn z paty". Na všechny zájemce čeká celkem deset hodin poutavého mluveného slova s pětatřiceti hlasy, z nichž některé by mohly posluchači - stejně jako mně samotnému - v rámci příběhu velmi pěkně znít.
Zprvu však k příběhu. Musíme říct, že i když Malevil je jedním z kultovních a prvních pravých post-apo románů, je z dnešního pohledu zkrátka a dobře zastaralý, který nepřináší nic převratného a nového. Je to pochopitelné, protože v Malevilu je jediným výrazným technickým výdobytkem tak maximálně televize. Počátek románu je mírně rozvleklý, nicméně je potřeba si jej pro pochopení dalších dějů vyslechnout. Merle zároveň čtenáře, potažmo posluchače, nechává v nejistotě, co vlastně způsobilo onu katastrofu, od níž se pak vše odvíjí. Na druhou stranu se mu musí uznat, že dokáže člověka pěkně udržet v šachu a nechá si ho samotného domýšlet různé scénáře.
Tím nejhlavnějším, pro co lze Malevil stále obdivovat i v dnešní době, je přesah do společenského románu v post-apokalyptickém světě. To, co dnes známe například z velkého seriálu či komiksů The Walking Dead máme v Malevilu o pár desítek let dříve. Popis utváření a udržování vtahů mezi jednotlivými hlavními hrdiny je velmi poutavý a je to snad nejvýraznější prvek celého románu. Navíc jsou tyto vazby mezi jednotlivými hrdiny vystavěny a popisovány opravdu věrohodně. Jediné, co je k zamyšlení, je až přílišné postavení většiny žen do role hrdinky, které jsou soběstačné a v nejmenším se nebojí užívat si s jakýmkoliv mužským na Malevilu.
Dynamiky se dočkáváme až zhruba ve druhé polovině audioknihy, kdy dochází ke spojení sil dalších přeživších lidí v blízkém městečku La Roque a k následnému bránění se výpadů rabující skupiny dalších přeživších. Od té doby je to skutečně jedna velká jízda.
Nyní už k samotnému zpracování audioknihy. Těch deset hodin poslechu jsem si vyloženě užil. Ať už to bylo díky vyprávění Martina Myšičky jako Emanuela Comteho, Miroslava Táborského jako Peyssou či Jana Hartla jako Meyssoniera. Těžko mohu v tomto případě vyzdvihnout něčí výkon více než výkon dalších herců. Ať už se jedná o ústřední roli v celém románu, či postavu s rolí menší, která není tak průbojná, ale přesto dostatečně zajímavá, každá má své jedinečné kouzlo. Všechny hlasy se navíc krásně doplňují a neměl jsem tak pocit, že by nějaký hlas hrál na úkor někoho jiného.
Samozřejmě Martin Myšička zde posluchače provází více než bravurně, roli Emanuela Comteho mu ihned uvěříte a svým způsobem si vás získá. A všichni další herci mu zkušeně sekundují, aby to správně ladilo. V tomto ohledu si režisér Jan Jiráň zaslouží pochvalu, s jakou okázalostí spolu jednotliví herci vytváří jedinečný zážitek - zároveň tak, aby to nebylo rušivé.
Menší výtku mám k hudebnímu doprovodu, některé motivy se po nějaké době opakují celkem často. Je sice celkem jasné, že se jedná o hlavní hudební motivy, které mají navozovat určitou atmosféru, nicméně bych v tomto případě ocenil bohatší zvukový doprovod. Každopádně i tak je Malevil vskutku vynikajícím počinem, který by neměl minout fanoušky post-apokalyptické literatury. Celých deset hodin stojí za to!