Annabel Pitcherové vyšla v češtině již třetí kniha. Po titulech Kečupová mračna a Moje sestra žije na krbové římse přichází další – Mlčeti zlatá rybka. I tato se zabývá vážným tématem a otevírá prostor k diskusi. Stojí za přečtení?
Annabel Pitcherová potvrzuje své kvality. Po rozporuplných Kečupových mračnech se blýskla velmi citlivě sepsaným románem Moje sestra žije na krbové římse. Autorka tak utvrdila české čtenáře v tom, že psát dětské knihy či knihy pro mládež není pouze záležitost tematicky vyčerpaná, ale že se naopak dají najít taková témata, o nichž je možné i prostřednictvím knih mluvit.
Na podobné vlně se veze i Mlčeti zlatá rybka, která vypráví o mladé holčičce Tess. Ta jednoho dne nešťastnou náhodou zjišťuje, že jí rodiče a zvláště její otec celý život lhali. Táta totiž není váš skutečný táta. Jenže co s tím udělat? Tess se tak postupně snaží mluvit čím dál méně, až přestane mluvit vůbec, nemá totiž co říct. Místo toho si povídá se svou kapesní baterkou ve tvaru zlaté rybky a svěřuji svá veškerá tajemství a obavy.
Pokud by měl některý z autorů dostat cenu za překvapení roku, byla by mezi nominovanými určitě i Annabel Pitcherová. Posun v její tvorbě je citelně cítit a od průměrně pojaté young adultovky Kečupová mračna se posunula k závažnějším tématům, které umí velmi dobře představit a příběhově zaobalit. Mlčeti zlatá rybka pouze potvrzuje, jak dokáže pracovat s tabuizovaným tématem a rozvést problematiku nejen ze strany dospělého, ale právě (a to především) ze strany dítěte.
Zároveň se nemůže stát, že by kniha někde příběhově výrazně drhla nebo došlo k tomu, že by se čtenář vyloženě nudil. Annabel Pitcherové pomalu a s jistotou odkrývá Tessiny pohnutky a myšlenkové pochody a posouvá příběh skrze další dějové zvraty. Oproti titulu Moje sestra žije na krbové římse je tato kniha propracovaná o něco méně, chybí trochu větší ponoření do hloubky ale s přihlédnutím na cílovou skupinu je v konečném výsledku pochopitelné, proč je téma zpracováno povrchněji.
Knihu Mlčeti zlatá rybka bych rozhodně doporučil všem fanouškům tvorby Annabel Pitcherové a také těm čtenářům, kteří hledají knihy s přesahem. Čtení této knihy vám uběhne jako voda a možná si ji oblíbíte tak, že si ji do budoucna přečtete ještě několikrát. U mě tomu tak zřejmě bude.